archiv

01.06.2000 - 1.11.2001

20. 10. Dolní Újezd společně s PROFILEM

Velmi dobrý sál + velmi dobrá atmosféra + velmi hodně lidí + velmi dobré pivo = velmi dobrý pocit z hraní. Zkrátka super posvícenská (nebo pouťová?) zábava.
Nejenom, že přišlo minimálně 360 lidí, takže to se hraje opravdu s chutí, ale i to, že se člověk prostřídá, tím pádem ještě víc při hraní řádí a může do toho dát víc, než 100 procent.
Jo, jo, miluju plný parket lidí, který řáděj s námi.
S klukama z Profilu jsme se střídali po hodině. Hrálo se teda v kuse s malýma přestávkama při výměně kapely.
Ondra, protože při hře "Na řezanou", kterou si zahrál s jedním domácím sifonem, prohrál, uštědřil přímý řez do prstu levé ruky zrovna při sobotním odpoledni. Hrál teda skutečně až do krve, protože odpolední rána ještě zdaleka nebyla připravená pro styk s se strunou.
Velkou radost jsme taky měli ze známých tváří z Kostěnic, Pardubic nebo Proseče, kteří zkrátka neváhali přijet.
Příští týden budeme vařit Puding.
HOWGH

Volný víkend pro některé členy a trocha práce pro ty ostatní.

V pátek jsme trochu pokročili na CD "Puding is going". Protože předpokládáme dohrávku již několika málo písniček, respektive jejich hudebně - kosmetickou doúpravu z hlediska vyrovnanosti nástrojů, snad můžeme říct, že CD se blíží, a to už snad docela rychle. Deadline asi tak měsíc.
HOWGH

U příležitosti zahájení nové sezóny Kosbítu jsme vydali
pamětní medaili.

DVOJÁK - pátek KOSTĚNICE ; sobota RADOVESNICE II

KOSTĚNICE
Jako první jsme se objevili při zahájení sezóny. Opět mimořádně přátelský kolektiv pořadatelů, nové dopravní značky navádějící návštěvníka na patřičná místa, pikantní véča i většina přítomných na parketě. To vše pro nás znamená, že tam hrajeme rádi. Přítomných ale jen necelý pade.
Aby se zlepšil zvuk, změnilo se rozestavění předních basů typově k sobě.
Jinak zdokonalujeme "Nechám si tě zdát" a léčíme českýho Narkotika. Skočte si ho někdy vyléčit s námi, třeba příště do Dolního Újezda, kde hrajeme s Profilem.

RADOVESNICE II
Po několikeré změně paní pořadatelky velkomožné jsme hráli do půl jedný.
Vzhledem k akusticky dobrému sálu (hlavně na basech) a dobrému pocitu ze hry jsem byl s muzikou nadprůměrně spokojený.
Navíc zde padl náš nový rekord, ale budeme o tom muset popřemýšlet, aby se to neopakovalo. Sbalili jsme a mohli odjet za 55 minut. Kdyby se to ale mělo opakovat, tak to by asi nešlo. Zkazil bych si reputaci, kterou zodpovědně buduju roky.

Příští týden se budeme snažit pohnout s pudingem .
HOWGH

28. 9. Čepí
Skoro přesně po půl roce opět v Čepí, kde od té doby přibyl i padák. Klasika pořádání si akce na vlastní triko, přičemž díky ochrance v podobě Ládi, jeho bráchy a samozřejmě jeho přítelkyni Jarče.
Zpočátku se zdálo, že bychom mohli poděkovat jmenovitě všem došlým (Johny, Eva, Sylva, Lucka), ale pak dorazili i další, se kterými jsme se už osobně neseznámili. Mašťa si opět pořídil cosi zvukového, ale přesně nevím co. Bliká mu toho v racku nějak víc.
Během hraní se chvíli zdálo, že se všichni odkouříme kamsi, protože si mlha plha asi řekla, že nám ukáže. Začala si chrlit plhu, seč jí síly stačily. Já byl v sedmým nebi, ale ostatním se to moc nelíbilo, takže jí Mašťa rychle a rázně (k mému smutku ovšem)domluvil.
"Nechám si tě zdát" jsme zařadili do stálého repertoáru a taky jsme si nově vyzkoušeli novou věc (zatím bez zpěvu) "Kulový král".
HOWGH

15. 9. Krouna
Zahájení nové sezóny na sálech dopadlo více než úspěšně.
Po chvilce volna, kdy jsme trochu zapracovali na dalším CD, jsme si museli opět zvyknout na sálový zvuk, který s sebou na jednu stranu přináší více problémů pro zvukaře (tím spíše právě v Krouně), pro nás ale třeba pocit, že s velkou pravděpodobností nezmokneme.
Naprosto ukázkový vstřícný pořadatelský přístup Martina a dalších znamenal mimo jiné super večeři, nadstandardní menu v podobě čajů pro Víťu a tak, tudíž se nám domů moc nechtělo.
Hráli jsme do tří, měli jsme radost, že lidí bylo na parketě dost až do konce. Přišlo 150 platících, kolem jedný bych řekl tak 200.
Mašťa do svého nádobíčka doplnil jakousi několikavýstupou krabiciózní věcičku dovolující pozdější upgrade týkající se výstupů světel či co.
Ke konci jsme si taky vyzkoušeli novou věcičku "Nechám si tě zdát", částěčně někým ještě hranou z not.
HOWGH

Bridge:
Nastal oddechový čas do 15.9., kdy odstartujem sálovou sezónu v Krouně.
Představíme zde nový vlastní kousek "Nechám si tě zdát" již v plné parádě.
Dobrá zpráva nejen pro ženy: další vlastňák je na cestě.

25. 8. Jenišovice - poslední prázdninová
Tak to bylo jiný kafe. Skoro pět stovek lidí, do kterých jsme to valili společně s DJ BIGem.
Mašťa si zvukově liboval, Víťa byl po odpoledním udělání se (a jak jsem se dozvěděl nejenom s jednou dívkou) vyrovnanej, Alda byl nejdřív trochu myšlenkama jinde (že by ten víkend jen s manželkou), pak to ale bylo dobrý, a dokonce souhlasil i s leasingovým návrhem nového vlastníka našeho trička, což se zase nelíbilo nejvyššímu podnikateli, jistému JM. Ondra si mezi hraníma stihnul dát i šlofa.
Zábava (podle mě) nadmíru úspěšná, dokonce na nás dost často pařilo víc lidí než na dízu , což se stalo poprvé.
HOWGH

24. 8. Dřenice
Snad nevhodná konjunkce Venuše s Uranem, snad vlivem působení částic při střetu mikrokosmu s makrokosmem se stalo, že jste docela nedorazili. Co to? Osmdesátka by nebyla zničující, kdyby v ní ovšem nebylo tak 30 místních v bezpeněžním styku.
Takže jsme si zahráli do půl jedný, vyzkoušeli novou věc "NECHÁM SI TĚ ZDÁT", snědli guláš a trochu dřív než obvykle zalehli.
Světlemodrý Alda si mimoděk pořídil nový zipečně -listový futrálek na tamburínu značky Šicí stroj paní Doležalové.
HOWGH

11. 8. Dolní Újezd
Tak jsme si zase jednou zahráli na žhavé italské noci, při které jsme promrzli jako nikdy předtím.
Od pusy se kouřilo i pod reflektory při zpěvu, ruce byly na kost i v kapsách a Hombrého šňůra dokonce zamrzla takovým způsobem, že přestala vést signál. Tak se taky stalo, že jsme porvé v historii museli na chvíli přestat hrát a hledat zakopaného pudla.
Ovšem pro někoho to mohla být noc docela teplá, protože se našly i takové děvy, jež se při tanci na pódiu odvázaně odhalovaly. (ještě, že nejsem ledvina)
Akce ale jinak úspěšná, přišlo přes 300, další lezli přes ploty a tak.
Je vidět, že se tam lidé o areál starají. Po příjezdu Alda ihned kolaudoval příslušenství a následně všem barvitě doporučoval také si v čistotě užít hovění.
Příští týden nehrajem, ale zkoušíme novou vlastní věc.
HOWGH

Aktuálně
Protože se v místním tisku objevily zprávy, že hrajeme tuto sobotu v Rozhovicích, je třeba to uvést na pravou míru. V Rozhovicích NEHRAJEME a ani nevíme, proč to pořadatelé do novin dali. Zřejmě stejně laksní přístup jako s jejich povedenou střechou nestřechou.
Hrajeme u Litomyšle v Dolním Újezdě na italské noci. Rádi vás tam uvidíme.

4. 8. Kameničky
Snad začarované místo přivolávající nečas kdykoli se tam objevíme. Tahle sobota nebyla výjimkou a přestože se zdálo, že zábavu dokončíme, byť za stálého deště, nedokončili jsme. Tři písničky před koncem nám to zase někde v Temelíně vypnuli.
Hrála s námi Kapela ze Zlína, která si říká DAMMERY MIKA. Kluci hrají zahraniční písničky s anglickými texty, metalově-klubového typu. Nedaleko Kameniček měli týdenní soustředění, takže projevili zájem si zahrát.
Nám se hrálo skvěle, lidi řádili až do konce. Taky jsme už podruhé měli nový český text na Dreaming, který se nově jmenuje STRAŠPYTEL, takže si ho můžete přečíst buď na stránkách nebo počkat, až ho vytiskneme na rozpisy.
HOWGH

28.7. Jenišovice - benátská
Povedená akcička - vyšlo vše: počasí, účast, ohňostroj, vodní fontána, díza a samozřejmě super kapela, že. Již tradičně jsme se zde střídali po hodinách s DJ Láďou Piňosem až do třetí ranní. Hrálo se dobře a v pohodě. Jen na jeden song nehrála z nezjištěných důvodů Hombrému kytara a ze stejných důvodů začala po jeho skončení opět hrát. Náhoda, nebo to necvičil a bravurně sehrál!?
Večeře, si myslím, mohla být na ten vejvar, co tam pořadatele mají, lepší. Ohřátej točeňák jsem fakt nežral. Závěr produkce byl poznamenán výstupem s jedním z pořadatelů, který zřejmě netušil nic o jednání mezi civilizovanými lidmi a kvůli tomu, že kapela přetáhla o jednu minutu dohodnutý konec, se chtěl prát. Měl však smůlu.
Inu, všude se najde nějakej magor. Budeme se těšit na Poslední prázdninovou.

14. 7. Vepřová
Vynikající počasí na vynikajícím místě u Žďáru přilákalo přes 200 lidí. Pro pocit naprosté dokonalosti (návštěvníků) by ale patřila možnost využít k večerní konverzaci a tak, fotbalové hřiště, které stálo v sousedství a které podle pořadatelů už jednou ten den postříkáno bylo (herbicidem) , čímž teda k tomuto využít nešlo.
Z druhé strany ale byl malý rybník, takže návštěvníků jsme měli mnohem víc, a ty nás ochutnávali, co jim břicha stačila. Mám asi 40 pupínků, o půl litru krve míň a při hře jsem zabil asi 50 potvor, protože zrovna vždycky jedna přistála na klávese, kterou jsem posléze zmáčknul. Tak zkrvavený klávesy jsem ještě neměl.

SOUTĚŽ - sbírejte rozpisy
Na druhé straně rozpisů začínáme tisknout naše texty písní buď vlastních nebo i převzatých. Kdo první přijde s rozpisy, na kterých budou texty s našima písničkama a aspoň jednu bude umět, získá CD Puding is going a tričko.
HOWGH

6. 7. Otradov
Místo, kde se hraje ve srovnání s jinýma místama déle, se zastřešeným nejenom pódiem, ale i parketem a občerstvovacím příslušenstvím. To se na to letošní léto docela hodí, i když nám počasí vyšlo suprově.
Po teplém slunečném dnu přišlo docela dost lidí (tak nad 150), který slušně řádili až do tři čtvrtě na čtyři.
Protože to byl dvoják a hrálo se celkem blízko sebe, spali jsme přímo v Otradově. Mašťa ale trochu zapomněl na nutnost doplňovat enegizér, takže kdykoli byla chvíle na jídlo, měnil se na kufřík likvidátor, ve kterém mizelo všechno, co se dalo jíst a co jsme si kamarádsky odtrhli. Jinak ale má plus, protože si koupil nového Lexikona a už používá výborný efekty hlavně na zpěv, který jdou nastavit na tempo písničky.
Skončila taky soutěž o text písničky DOTYKY, kterou vyhrál Pepan z Proseče.
Od příště ale bude soutěž nová, o cenu, kterou svět ještě neviděl.
Kolem šestý jsme usínali velice spokojený a chystali se spát až k poledni. To jsme ale nevěděli, že o půl osmé si vyletí kohout přímo a provokativně na jeden stůl před nás a začne svolávat svůj harém. Po pěti minutách svolávání se začal zdravit s dalšími vesnickými kohouty, takže hlasitostí ještě přitvrdil. Naštěstí zdravice trvaly jen chvíli, ale měl štěstí, protože jsem včas nemohl najít brýle abych ho rozpoznal a následně mohl zabít.

7. 7. Kameničky
Po dopoledním bendmingtonu, poslechu zábavy a poledním obědě jsme navečer dorazili do Kameniček se sluncem nad hlavou. Začalo se stavět s příchodem mraků, hrát s bleskama na obloze a dohráli jsme o půl dvanáctý po předchozím dvojitém výpadku elektriky a za hroznýho lijáku.
Pořadatel tedy zábavu ukončil a my jsme začali balit za světla, o který se staralo nastartované auto. Docela nás to mrzelo, protože lidí bylo docela dost, takže až tam budeme hrát příště (4.8.), snad bude líp.
HOWGH

Aktuálně - doporučuje se uším vaším
Na Motosrazu minulý týden si s námi zazpíval sólo i zvukař Marián, tak si to poslechněte. Ale protože stojí za to slyšet i jeho hemzy předtím, jsou k mání dva soubory. Nejdřív mluvený slovo a vlastní zpěv.

30. 6. Rozhovice
Který z živlů nemáte rádi? U nás to po tomhle víkendu bude asi voda.
Všechno bylo naplánované na minutu přesně. Hraní skončilo o půl druhé a přibližně po dvou minutách začalo představení jiné. Co se kvality týče, máme se ještě hodně co učit.
Spustil se totiž takový liják, že jsme byli rádi tam, kde jsme, tedy pod celkem novou a velkou střechou. To si ani neumíte představit, jak jsem litoval ty lidičky, kteří se roztrousili předtím domů. Ve stejnou chvíli jsem ale netušil, že mám ve svém deníčku (ale i další členové kaplely) označené datum 30. 6. černě.
Učitelům začali prázdniny, ale já bych jim ho určitě nedal, teda alespoň těm, co učí pokrývače.
Za normálních podmínek střecha chrání před deštěm, ta v Rozhovicích pracuje spíš jako takový kondenzátorek vody napršený, přesněji všechnu vodu zachycenou nerovnoměrně (ale o to pečlivěji a systematicky) zvolna propouští do prostoru pod ní, čímž se vlastně stává jakýmsi účinným trychtýřo-cedníkem. Situace byla o to horší, že díry a mezery byly skutečně všude. Do toho všeho pódium nebylo osvětlené přímo, ale jen z postranních osvětlení a aby toho nebylo málo, hojná místa podokapová (zkuste si za vydatného deště pod nějaký okap na 5 sekund stoupnou a bude vám jedno, jestli tam už zůstanete déle nebo ne) se kamarádsky střídala, aby přišla řada na opravdu všechna.
Tak se taky stalo, že první kyblík vody se vylil na klávesový zesilovač, který jsem hned přenesl na místo, kde jenom pršelo, pak jsem se ale otočil ke klávesům, které romanticky připomínaly scenérie vodopádů, protože voda se postupně přelévala z nejvyšších na nejnižší. V tu chvíli tehdy už pořádný kýbl znovu kropil zesilovač, tentokrát i s disketama na něm položenýma. V pološeru jsme tedy balili způsobem zabal vše kamkoli.
Nejhůř na tom ale byl určitě Mašťa, který bude muset usušit celý IVECO.
Ostatní jsem neměl moc času pozorovat, takže přesně nevím, kdo na tom jak přesně byl.
Jednu pozitivní věc ale musím říct, měli jsme už naštěstí vypnutou elektriku.
O půl pátý jsem přijel domů a fakt alespoň dvě hodiny fénoval, utíral, ždímal a zase fénoval., přitom nadával na pořadatele a ujišťoval se v tom, že jsem byl v Rozhovicích naposledy.
Můžu-li vám něco poradit, kdo chcete hrát někdy v Rozhovicích, doporučuju zimu včetně živlu mně teď mnohem příjemnějšího - sněhu.
Kvůli tomuhle všemu jsem nepsal o dalších věcech, jako např. o nové zvukařově hračce, takže příšte a v suchu.
HOWGH

22. - 23. 6. Studnice u Hlinska MOTOSTRAZ
Protože jsme se chystali hrát na takovéhle akci poprvé, nevěděli jsme, co se dá od tvrdých, do kůže oděných drsňáků čekat a jak jsou vlastně drsní, když mají vypito. Až na jednoho maníka Sandokana to ale celkem šlo.
Hráli jsme každý večer dvakrát, BEZ NÁZVU po oba dny jdnou, MYSTERY v pátek a ALTRACENT v sobotu. To všechno po dva dny zvučil Mašťa.
Přivítala nás den stará přístřešková boudička, do který jsme si hned nanosili, protože zrovna pršelo, což pokračovalo s přestávkama i v sobotu.
Z hudby jsem měl pocit dost dobrej, Ondra zpíval o sto šest, Alda po dvoutýdenním absťáku chodíc hekaje celou tu dobu po domečku si aspoň znovu zařádil, Víťa byl spokojenej, protože si ve chvílích volna mohl tančit s dívkami svůj oblíbený Charleston.
BEZ NÁZVU
je místní skupina, která hraje přes rok a má stejné složení jako my. Hráli v pátek i v sobotu a co se písniček týká, hrají hlavně převzaté věci a nějaké vlastní. Trochu špatně se mi na ně tancovalo, protože když jsem tanec přizpůsobil tempu, hle, změnilo se. Velmi jsem obdivoval klávesáka-pianistu, za čas věnovaný ve stoje před diváky. Já bych si radši odehrál svou předehru a pak šel třeba tancovat. Při poslechu písní a následné vzpomínce na skupinu FOTON (kapela ještě před KRESOLem) jsem si vybavil chvíli, kdy jsem opravdu nevěděl, jaké akordy by se mohly hrát v písničce Okno mé lásky (tu kluci nehráli), tak jsem zašel do Supraphonu a jakoby kupující se podíval do sešitku a hle, objevil jsem asi dva, které jsem v té písničce předtím nehrál.
ALTRACENT
Naposledy jsme s nima hráli v Mikulovicích před rokem a kluci mají od té doby nového baskytaristu. Hraje a zpívá jim to opravdu pěkně.
MYSTERY
Známa kapela, se kterou budeme taky příští týden na rockfestu v Dědové.

Odjížděli jsme v neděli ráno, po šichtě s umýváním a otíráním všeho zabláceného, kde nám pomohly okolnosti v podobě přítomnosti většiny drahých druhých poloviček. Jinak motorky pěkný, dík MOTORROTĚ za spolupráci, jenom ten slíbenej striptýz chyběl, takže tu autoerotiku s banánem a lesbošou uvidíme snad příští rok.
HOWGH

8. 6. Proseč
Opět jedna ze zábav, na které se dlouho nezapomíná - Pojďme se léčit.

Třeba z promoknutí, i když noc byla teplá, ale co toho zase seshora pustili. Ještěže nádherný areál skýtal zastřešený parket, čehož většina lidí, jak jinak, využila a my jsme byli zase naopak rádi, že nikdo nemohl domů.
Třeba proto, že Mašťa poprvé zvučil na zbrusu nový supermixpult Yamaha (kde jenom bere ty nádherný hračky), a věřte mi to lidičky, to stojí za to slyšet. Korekce, které předtím nebyly, tovární doporučené hodnoty šité na Zeck bedny, takže jsem nevěřil, že na jeden bas po stranách může být šlapák tak dobrý a vlastně basy celkově taky. Ale abych ho nepřechválil: "Uč se hochu, uč se pilně, monitory hrály bídně!"
Třeba proto, až mi lupnou záda, protože místo dvou racků (dva je prý ztráta času nosit postupně) přibyla nová okolečkovaná kufrjožka, která jak jinak, váží asi o kilo víc než unesu.
Třeba proto, že jsme se s klukama z KATRU dvakrát prostřídali, a tudíž když oni končili, konzumovali jsme (LBK & AAD) ty hrozný citrónky. Předpokládám, že asi na rok nedostanu chřipku.
Ale hlavně díky Vám, lidem, který udělali tu atmošku. Máte jedničku s hvězdičkou. Stejně jsme se potom opili jenom kvůli Vám. Odpouštíme, ale jenom, když si to zopakujete.
Příští týden vstřebáváme citrónky
PS. Go souěži, go.
HOWGH

2. 6. Hlinsko - Cihelka
Jak se dalo čekat, nevystupovali jsme na Cihelce sami., respektive bubeníků bylo trochu víc. Jenom ten druhej byl nějakej divnej, bubnoval jen do hliníkové střechy. A protože se lidem asi moc nelíbí, tak přišli spíš ty skalní.
Naopak Mašťa si pochvaloval zas po době venkovní zvuk, my jsme docela mrzli (občas s pivem v ruce), lidí na betonovém parketě kvapem přibývalo, ale nakonec jsme končili o půl jedné, protože necelá padesátka byla pro pořadatele málo.
Poprvé jsme vybalovali v šesti, páč se nachomýtl kamarádský mladík jsa zkoušíce placení se vyvarovat, což jsme s povděkem kvitovali.

SOUTĚŽ
Zatím nikdo nevyhrál. Snažte se.
HOWGH

26. 5. Dolní Újezd
Tak jsme si ještě zahráli na sále, protože už se přeci jen kvapem blíží letní parkety.
Horkými novinkami byly nové 4 písničky, které jsme zařadili do repertoáru. Myslím si, že jsme se docela trefili do noty přítomných, takže i my jsme byli spokojený.
Největší ohlas měl It´s my life, který jsme otextovali česky. Dál to pak byly Hráč a Mašinka.
No, a vlastní věc, kterou jsme pokřtili Dotyky.
Já jsem si mimoděk mlžil, a protože to nedělám často, chvílema jsme nebyli ani vidět. Takže si přijďte nový songy poslechnout.

SOUTĚŽ
Kdo na zábavě do konce léta správně řekne, o čem (o kom) vlastně jsou DOTYKY, vyhrává tričko, CD, a taky nás může pozvat na panáka.

PS Večeře výborná
HOWGH

7. 5. Aktuálně:
Dle sdělení pořadatele z Rozhovic jsou všechny tamní květnové akce zrušeny. Důvod:"Zima nám vzala střechu nad pódiem." No comment.

V pátek 4.5. jsem se zastavil v Dřenicích na Mogulu. Chtěl jsem vidět a slyšet jak to dělá kapela, která na svých stránkách hodnotí ty ostatní.
Skupina předváděla svůj typický sound založený na jednoduchých aranžích s monotematickými texty. V hudbě upoutával naprosto falešný sborový zpěv. Sólový zpěv na tom byl lépe, zde zas docházelo k častým výpadkům textu.
Zvuk mě překvapil, na Dřenice, svou vyšší hlasitostí a nebýt častého vazbení, byl by slušný vzhledem k tomu, že mu zvukař věnoval 50% času.
K nasvícení kapela používá spoustu světel. Přišlo mi však na místě tvrzení, že méně je někdy více. Blikalo to tam jak na kolotoči a na aktéry nebylo mnoho vidět.
Parket byl plný a ve varu.
Doporučil bych častěji používat ladičku a stojan na texty. Vzhledem k tomu, že soubor hraje v rámci pohybu, očekával bych minimálně dvojitá salta. jm

5. 5. Krouna - ROCKFEST
Tak jsme si po nějaký chvíli opět zahráli s kamarádama z jiných kapel, což pro nás znamenalo lého, protože přijít si na plac na hoďku a půl, tak na to by nebylo těžké si zvyknout. Jenom Mašťa to měl složitější, navíc s kombinací akusticky horšího sálu, což na zvuku, kterým si nás rozmazlil, bylo znát. Celý večer se nesl v duchu nové české hry na Temelín: "Proud prochází - ODSTÁVKA - proud neprochází".
KATR - tak tady si Temelín zařádil nejvíc. S uznáním jsme však koukali, když téméř v absolutní tmě parket neodcházel, možná naopak (nevím, bylo fakt špatně vidět). Kluci vzali akustickou kytaru a hráli a zpívali o sto šest. Vlastně s nima taky zpívalo i hodně lidí na parketě.
PROFIL - Už od první písničky kluci hráli přesvědčivě až do chvíle odstávky, která naštěstí netrvala moc dlouho. Zařadili do repertoáru písničku It´s my life, takže uvidíme chlapi kdo z koho. Taky totiž vaříme cosi o životě. A protože text je hotov, na příští zábavě (jak doufám) ji uslyšíte.
MY - Protože se díky odstávkám vše prodlužovalo, začli jsme hrát ve 12 a fakt jsme už byli nedočkaví. Díky jednomu Temelínku během hraní jsme se rozhodli hrát bez přestávky. Při vstupu na pódium jsem se trochu bál zvuku a možnosti nečitelnosti zpěvů včetně nejasné basy. Byl jsem ale celkem příjemně překvapenej.
MYSTERY - S klukama hrajeme tak 1 - 2x do roka a od posledního společného hraní si pořídili novýho sólovýho zpěváka. Osobně bych odhadl, že to bylo jejich první vystoupení v téhle sestavě, takže držíme palce.

EURONEWS
Příští týden nehrajeme, ale jak jsem sliboval, chystáme pár novinek.
HOWGH

28. 4. Rosice u Chrasti
Asi po jednom roce jsme se ukázali na místě situované u křižovatky a s akusticky výborným sálem. Pokud si vzpomínám na minulý rok, tak teď tam přišlo lidí několikrát více.
Před hraním jsme si zkusili muziku nové písničky (na téma život), takže teď doděláváme text a co nevidět ji uslyšíte.
Přes drobné technické problémy, protože mně odchází do důchodu klávesa D (nemáte někdo 10 000 ?) a Víťovo kombo si zase na chvilku řeklo, že odpočinek je přirozenou součástí života, čímž ho na pár písní donutilo hrát co nejblíže předkům, si myslím, že se zábava vydařila.
A protože již zmiňovaná křižovatka byla při našem záměru opustit dotyčná teritoria okupovaná ochránci zákona, rozhodli se Mašťa s Aldou vytvořit nové přátelství na příslušných místech. A aby jim ochránci uvěřili, že to myslí upřímně, foukli jim na důkaz do trubičky. Mašťa nad Aldou vyhrál, takže řídil on a naši noví kamarádi nestavěli ani jedno z našich aut a dlouho se za námi dívali, jak jim mizíme z dohledu.
HOWGH

20.4. Kostěnice
Tentokrát přišlo lidí míň, z čehož hlavní pořadatelka Edita asi moc radost neměla, takže jsme si ji (snad) na závěr udobřili písničkou Zvony.
Přišli se na nás také podívat kamarádi i další kolegové z kapely MOGUL, lze tedy očekávat objektivní greyposudek našeho subjektu. No, snad z té nestranné objektivity nezešedivíme.
Z našeho pohledu lze jen dodat, že jsme se standardně snažili o nadstandardní výkony, čímž jsme docílili tak 90% tanečnosti přítomných, z čehož by na výsledkovém koláči měla určitě radost i Nova.

Horké noviny:
- přijdete-li na nějakou z příštích zábav, uslyšíte naši vlastní novou písničku

a dále s velkou pravděpodobností

- další na téma život
- další na téma mechanické a posunovací stroje
- další na téma dva a více sedíce u jednoho kusu nábytku
HOWGH

15.4. Dolní Újezd + KATR
Poprvé na tomto místě v okolí Litomyšle. Sál byl akusticky velmi dobrý a další výhoda byla, že jsme mohli vynášet věci přímo na pódium.
Hrála před námi kapela KATR, která od té doby, co jsme se viděli naposledy, sehnala dalšího člena (akustická a elektrická kytara) a na písničkách to bylo znát.
Na velikonoční zábavu přišlo přes 300 lidí, což je číslo velice pěkné, protože co by kamenem dohodil hrála konkurence.
Lidi hodně pili, ale hlavně jedli, takže se stalo, že nám (jinak ale velmi vstřícní) pořadatelé prodali i naši večeři.
Taky se nám poprvé stalo, že nám přišli někteří říci, ať to dáme trochu víc nahlas.
A protože to byla velikonoční zábava, soutěžilo se o jednu dvoumetrovou pomlázku, kterou Alda o den dříve vyhrál v tombole a zde ji nabídl jako cenu do soutěže.
PS. Díky Editě, která určitě ví, za co.
HOWGH

8.4. Havlíčkova Borová
Díky volbě Miss se lidi přitrousili až kolem desátý, takže se jim na konci nechtělo domů.
Pokud ale někdo hledáte prodavače do obchodního domu, který je již stejně před finančním kolapsem, doporučuji Aldu.
Normálně prodáváme trička tak za 100 Kč. Alda se však projevil jako schopný prodavač (a náruživý divák zároveň), když výhodně přesvědčil přítomnou slečnu, že cena trička za pade plus převlíknout ihned je oboustraně výhodná. K němu se se zaujetím přidal i Mašťa, který přesvědčil další koupěchtivou fanynku. Mělo to jenom jednu nevýhodu. Dnešní slečny jsou strašně šikovné při svlékání si triček pod jiným přímo na těle. Budeme pro příště muset pravidla ještě doupravit. Stějně za to ale může Víťa, který si v rozvrkočení spletl směr a místo vysvlečení dotyčné ji bravurně rychle oblékl. Má ale domácí úkol opakovat si význam nových slovíček: SVléknout - OBléknout.
Jinak zábava super, dohodli jsme další kšeft. Alda obohacuje hru svou novou tamburínou a Hombremu to béká, zdá se, dobře, Víťa se tělesně sbližuje se slečnami, Mašťa s Aldou přemýšleli nad odrazákem a já jsem k tomu všemu pil bublinky.
HOWGH

7.4. Úhřetice + Alkehol
Akce, ve které jsme účinkovali jako kapela, která dohrává po ALKEHOLu.
Vše šlo jako po másle:

- v půl šestý jsme dorazili my

- asi tak po půl osmý ALKEHOL

- 8.00 - 8.03 zvuková zkouška ALHEHOLu, který byl naprosto v pohodě, a to a ž do konce

- 9.15 začátek - lidi chlastali, protože očividně nechtěli zůstat vůči kapele pozadu a ti nejskalnější ALKEHOL dokonce napájeli při hraní. Od 5. písničky Pivo dělá hezká těla se basák nahoře obnažil a lákal na svůj břich kozaté fanynky a je jasné, že pokud by chtěl, aspoň 20 jich měl k mání. (Jak jsem si jen mohl myslet, že mozol není rajcující.) Z 250 lidí jich víc než polovina docela šílela přímo na parketě, takže po hodině a půl, kdy dohráli 24 písniček (starší hity, novější i převzané typu /p/LEJBOJ), jsme měli obavu, jestli skalním Alkeholákům kápnem do noty.

- hráli jsme jen s minimálníma přestávkama od 11 do 1, víc nahlas než obvykle (aspoň na pódiu), většina lidí byla na parketě a tvářili se spokojeně i odvázaně, což nám udělalo největší radost . Taky jsme předběžně dohodli možnost další spolupráce. Uvidíme.
HOWGH

23.3. Čepí
Po půl roce jsme si zde opět uspořádali akcičku. Lidí bylo méně, ale na zábavě to neubralo. Mezi návštěvníky byl i kus Profilu, Saturnu a jejich společný zvukař Marián. Ti všichni se zřejmě dohodli na alkoholové likvidaci našeho bubeníka a klávesáka a téměř se jim to povedlo. Navíc Aldova manželka slavila narozky (údajně 17), takže Alda nevěděl kam dřív.
Hombre už bez sádry to zvládl na stojáka a pro změnu zas Víťa do sebe rval antibiotika. Vypadal však, že mu chutná. Dík za výpomoc patří bratřím Paďourům. A kdo chtěl, se s námi vyfotil

17.3. Krouna
Dneska se zmiňovat o věcech stereotypních nemá smysl. Radši se budu věnovat věcem zajímavým, nevšedním či doufejme, že ojedinělým.

- sešli jsme se po čtrnácti dnech, takže absťák byl znát; hrálo se naprosto skvěle a pocit ze zábavy i z lidí je super
- pokusili jsme se udělat nějaký nový fotky kapely a jednotlivých hráčů. (Nové stránky jsou na spadnutí !!!)
- Hombre hrál v sedě, protože má haksnu stále v gyspu
- dvě svůdné dívky s plnými tvary se rozhodly, že se pódiově zviditelní, čímž jsme ve finále získali dvě pódiové tanečnice - super!
- naprosto ojedinělá večeře; na stůl jsme dostali celý hrnek skvělýho guláše, talíř cibule, další talíře knedlíků a chleba, tudíž jsme nejedli, ale téměř žrali

Ale aby to nebylo málo, mé staronové auto táhnoucí poprvé přívěs se rozhodlo, že návrat domů před šestou hodinou ráno je zbytečný. Vyřadilo z funkce dva válce (asi aby nebyl problém s bržděním), takže cesta po rovině vyžadovala druhý kvalt (25 km/h), pozvolný kopeček do 3% kvalt první (10 km/h) a normální kopeček jsme absolvovali formou rozcvičky typu "Máš-li ruce- tlač !!!"

Kromě předešlého výčtu to však byla zábava dle mého názoru velmi úspěšná, a dokonce si myslím, že stále více lidí si s námi zpívá a odezva na naše vlastní věci je lepší a lepší.
HOWGH

10. - 11. 3. postel a obývák
Tak, milí drazí. Chtěl bych napsat odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil, ale nejde to. Naopak. Odvolávám, co jsem ohledně zkoušky slíbil.
Stalo se to, že basák se natolik zamiloval do své postele (ta holka jedna dřevěná….) a rozhodl se, že se s ní ani na chvilku nerozloučí alespoň týden.
Přední drnkálista zase začal simulovat natolik, že mu uvěřili a dali mu hnátu do gypsu. Proto teď nemůže (kromě řízení svého auta…??) vůbec nic.
Příští týden hrajeme v Krouně, tak ať Vás tam přijde co nejvíc. Hlavně nemaroďte!!!
HOWGH

3.3. Ctětín
Celkem ojedinělá akce, ze které se budeme snažit dodat nějaký fotky. Odpoledne se na místním sále konal dětský karneval, takže jsme se domluvili, že trochu změníme vizáž kapely.
Tak se tedy stalo, že jsme v 10 hodin nastoupili jako černokněžník, kašpárek či Romeo. Jediný Víťa svou inovaci schovával pod mikinou. Dle reakce přítomných si myslím, že si to někdy třeba zopakujeme.
Zvuk dle Mašti nebyl takový jako v Kostěnicích, přičemž se ale tvářil spokojeně, takže na možnosti sálu to bylo OK. Hold není sál jako sál.

Další týden nehrajeme, a proto se budeme snažit pohnout s novou písničkou a snad se podaří zapracovat i na "Puding is going!
HOWGH

2.3. Kostěnice
Místo přívětivé nejenom kvůli svému vytopenému sálu s vynikající akustikou, ale zejména díky své pořadatelské službě. To potom člověk mnohdy slíbí i to, co by jinému určitě odmítl, takže když vám mladé modré oči příjemně sdělí, jestli by nešla hlasitost trochu stáhnout, uděláte to. Z téhle zábavy se mi poprvé stalo, že mám mozoly neb téměř všichni další byli buď sportovně zmrzačení, a tudíž pajdali nebo byli nemocní. To se už potom nedá ulejt, i když v tom umíte chodit.
Lidí na nás přišlo více než minule, dle pořadatelů standard, ale atmoška byla velice dobrá. Hrálo se nám neobyčejně dobře (dík akustice) a Víťa si dokonce při hře lebedil na barové stoličce, a vzpomínal tak na Prahu a její kluby.
Začínáme taky spojovat pár písniček dohromady a zdá se, že je to dobrý.
HOWGH

23. 2. Starý Máteřov
Přestože jsme byli nuceni stavět bez Víti, šlo to hladce, takže jsme to stihli včas a ve chvíli jeho příjezdu jsme to mohli rozbalit.
Rozhovor o možnostech pirátského napíchnutí se na cizí mail Aldu během stavění trochu rozladil neb se začal bát, že jeho nové spojení se světem bude mapováno nežádoucími elementy. Protože nám nechtěl věřit opak, pište mu, drazí, na jeho novou e-mailovou adresu “ales.dolezal@quick.cz” a zkuste ho ujistit i Vy.
Ke všeobecné pohodě hraní zajisté přispěla i přítomnost drahých poloviček nadpoloviční většiny kapely. Návštěvnost trochu menší než minule, ale jinak akce celkem slušně vydařená. Po výborné večeři Víťa doháněl co se dalo a abysme se tak nenudili, oplzlý ochlasta neschopný odejít domů mektal cosi o zimě a otevřených dveřích, kterými jsme právě odnášeli apáru.
HOWGH

17. 2. Velká Losenice
Po týdnu opět na Žďárecku, téměř bez sněhu, ale k ránu o to s nižší teplotou. Po necelých dvou měsících jsme se docela do útulného sálu s příjemným personálem těšili. Hombremu se, jak se zdá, opět vrací hlas a z dosud neznámých příčin opět změnil dolní část oblečení a vrátil se tak k naprosto nepohodlným riflím. (že by ty protějšky…) Alda úspěšně používá nový nástroj, takže v mnoha (zejména pomalých) písních často "pršíme".
Jarda byl trochu rozmrzelý, protože při přechodu na nové zapojení elektriky slyšel již podruhé známý hit "Vrr, vrr". Nic se nestalo, nastavilo se to dosavadním způsobem a on se zas na čas stane malířem.
Mně se zase podařil nevídaný kousek. Jako kdybych podvědomě cítil, že Narcotic je v Cis dur ušumtělý, chtěly mi klávesky dopřát sluchu téhle písně i v tónině D dur. Jaképak bylo rozčarování Víti a Hombreho, když se přidali. Inu, co jeden čudl dokáže.
Vojtěch si zase z ničehož nic začal zacpávat bassreflexové díry plastovými lahvemi s cílem zlepšit zvuk, od čehož nakonec moudře upustil. Jinak přišlo něco přes 150 lidí, nám se hrálo dobře, lidi spokojený, večeře teplá a při balení jsme si poslechli něco málo z moravského folklóru nedalekého pořadatele, který s námi dojednal kšeft. Nakonec jsme po třetí hodině unikli i ze spárů pořadatelů, kterým se očividně nechtělo domů.
HOWGH

9.2.2001 Újezd (ZR)
V rámci poznávání nových míst jsme se tentokrát vydali na Moravu. Přivítal nás menší sál s ještě menším pódiem. Rampa pod bicí však vše vyřešila, a tak po menších laboracích jsme se umístili přes roh sálu. Nezvykle vyšlo i umístění mixu asi 4m od beden, ale vzhledem k rozměrům sálu a mé hluchotě to vůbec nevadilo.
Celá akce začala předáním daru Alešovi, kterému jsme tímto připomněli, že mu dotáhlo na třicet. Dostal od nás doplněk ke své bicí soupravě a to zvonkohru, kterou okamžitě zařadil a obohatil tím sound kapely o další prvek. Celkem rychle se pro ni ujal název zlatý déšť.
Pořadatelé byli skvělí, pro návštěvníky platilo totéž. Zpočátku spíše sledovali, ale poté se rozjeli a vydrželi až do konce. Překvapil nás celkem nízký věkový průměr.
Cesta zpět byla náročná, zvlášť když vás jako řidiče furt někdo budí.
Hombre- velikost sálu zhodnotil jako domácí prostředí a hrál v teplákách.
Alda- celej večer pršel.
Víťa- urval jacka.
Bušek- vypadal spokojeně.
Mě rozpálily kachlový kamna.
jm

23.12.2000 Velká Losenice
Celkem velkolepě připravená akce nejen od pořadatelů. Nejenom, že jsme se velice těšili, ale taky jsme připravili spoustu ojedinělých překvapení, od kterých jsme očekávali kladnou odezvu. Přijeli jsme sice do zmrzlého sálu, který ovšem disponoval velmi výkonnou oteplovací technikou, která po patnácti minutách své činnosti každému dokázala, že umí. I chudinka Nastěnka by už nemusela Dědečkovi Mrazíčkovi hořekovat nad svým stavem stuhlosti pod typickou Ruskou jolkou. Kromě klasického vybavení v neklasickém rozmístění (basa a kytara vpravo a klávesy vlevo) jsme přichystali i stromek s dárky, které si měli zasloužit odváživší se návštěvníci k sólovému zpěvu vánočních koled. Samozřejmě nechyběly koledy v podání naší kapely jako mírná nápověda a motivace, a to vždy před přestávkou. Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme zjistili, že asi o půl dvanácté už nikdo srozumitelně zpívat není schopen. Jo, jo. Vánoční akce patrně způsobila větší potřebu alkoholu, tudíž jsme museli slevit na kvalitě. Ale hlavně, že se lidi bavili. Celá akce se z pohledu pořadatelů celkem dost vydařila, my jsme byli z poslední akce tohoto roku, století i tisíciletí celkem taky spokojený, takže co dodat na závěr? Díky všem za přízeň a zájem o nás. S Vámi je nám fajn a budeme se snažit aby tomu bylo i naopak. V příštím roce se budeme snažit Vás něčím novým překvapit, takže se těšte. První změnu byste měli zaznamenat na těchto stránkách od začátku února. HOWGH

15.12.2000 Starý Máteřov
- NÁVOD - aneb Jak si snadno, rychle a bezbolestně zašílet. Zde jsme vyluzovali libé tóny už potřetí a tentokrát opět sami. Měli přijet i kluci z kapely REGAINED, ovšem mikroskopičtí tvorečci obývající tuhle planetu si usmysleli, že skočí na jednoho člena, který následně lehnul. To mělo za následek, že jsme ke konci byli naprosto vyčerpaný, neb jsme měli teď za sebou pár zábav společně s jinýma kapelama a trochu si na tah v kuse odvykli. Ale na druhou stranu jsme byli docela rádi, protože se nám podařilo lidi tak vybičovat, že se končit fakt nechtělo. Jedním slovem šíleli, což bylo naprosto strhující a super a za odměnu to na ně v Jedličkově ústavu neřekneme. Kdo nevěří, ať k nám příště běží. Vstřícnému hospodskému jsme zahráli k tanci Kouř a písnička se mu líbila natolik, že přehlédl utrpení stolů prohýbajících se pod kilami tanečníků. Večeře byla taky super, o černým pivu a voňavých záchodech nemluvím. Odjížděli jsme herně spokojeni a doufáme, že tam příště naděláme šílenců alespoň dvakrát víc. - KONEC NÁVODU -

1.12. a 2.12. 2000
Tento víkend jsme absolvovali dva "půlený" kšefty. V pátek nás vzali Markanti do Kostěnic. Byla to pro nás premiéra na tomto sále, který si získal naše sympatie od samého začátku. Kapely se dvakrát prostřídali a jak jsem to měl možnost od mixu sledovat, ani jedna se neměla za co stydět. Lidí přišlo nemnoho, ale bavili se. Představili jsme zde a někteří už i propotili nová trička Hombres beat. Bušek se konečně dočkal plnohodnotné vlastní odposlechové cesty a jeho spokojenost určitě neznala mezí. Alda si zase ozkoušel Pepanovi nový Sonory a zbytek víkendu strávil študováním získaných prospektů. Že by se schylovalo ke škrtům v domácím rozpočtu? K příjemně strávenému večeru přispěli skvělí pořadatelé a chutná večeře (ty domácí brambory byly fakt super). V sobotu k večeru jsme se přesunuli do Úhřetic, kam nás vzal na oplátku za minulý týden Framal. Hrálo se stejným stylem jako v pátek. Opět jsme začínali coby hosté. Celkově slušná návštěva se projevila i od první série na parketě. Framaláci nás stejně jako minule překvapili svou vyhraností a herní pohodou. Nám se hrálo skvěle i přesto, že jsme nebyli v tomto stánku zrovna vítanými hosty. Již skoro dva roky se zde táhne s námi jakési zakletí, které jsem se v závěru pokusil vyjasnit s hlavním pořadatelem. Snad se podařilo. Vincek si zde odzkoušel další vypůjčenou basu na své cestě hledání toho pravého nástroje. Byla to basa framalova a tvářil se celkem spokojeně. Nikdo se nevožral, texty nevypadávali, sbaleno a naloženo bylo velmi rychle. Přístup pořadatele vykazoval diametrální odlišnost od toho pátečního. Večeře se nekonala. Závěrem patří dík Framalu. Ty zasvěcení vědí, co mám na mysli. jm Příští akce: 15.12. Starý Máteřov + Regained, 16.12. Vlčí Habřina

24.11.2000 Starý Máteřov
Na tomto místě jsme se objevili již podruhé a tentokrát ne sami. Dohodli jsme se s kapelou FRAMAL na malé spolupráci a tahle byla první. Vůbec docela dost věcí bylo na této zábavě prvních či prvně se objevivších. Na místo jsme dorazili kolem páté, protože zvukař Mašťa rozšířil svoje nádobíčko o možnost třetí odposlechové cesty (zatím bez EQ), tudíž si chtěl nové zapojení v klidu odzkoušet. A abychom si byli jistí, že máme nově zapojenou elektriku, tak nás o tom neustále přesvědčovala, jak jinak než svou tichou písní "Vrr vrr". Naproti tomu vše úporně doháněla dvě nově vybarvená zadní světla, která chytla novou fialovou barvu. Nutno přiznat, že fakt dobrou. Kolem šestý dorazil i FRAMAL a poté, co jsme bez elektriky dostavěli (prý to zvyšuje efektivitu práce při stavění), tak to na nás vybalili hoši. Taky začali hrát první a asi po hodině jsme se střídali. FRAMAL na nás udělal velmi dobrý dojem nejenom přesvědčivostí, vyhraností, kamarádským přístupem, ale i kvalitou převzatých a zejména vlastních písní. Je vidět, že hrajou často a rádi. My jsme zejména díky Aldovi vložili další rytmický prvek do nové písničky "Coincidences" (čti Náhody). Zábava šlapala i přes obavy velkého mistra zpěvu ohledně jeho tušení počátku astmatu. No doufejme, že to nějak rozkašle, protože si troufl i na "bejbéééé" v Sázce (tuším h2). Celkový dojem velmi zlepšovalo černý pivo, nové barevné rozpisy nulové série a snad ze všech štací nejvoňavější záchody. Jen těch lidí přišlo stejně jako na PROFIL. Uvidíme příště. No, pokud si pravidelný čtenář stránek všiml změny psaní (samozřejmě k lepšímu) - tak trefa. Zatím pro tentokrát a pro zítřek.

25.11.2000 Horní Újezd
Akci pořádala skupina KATR, kam nás přizvala na festival tří kapel (pro nemoc nakonec jen dvou) na oplátku za naše pozvání do Krouny. Málokdy se stane, že nemusíme stavět aparaturu, a že stačí přijet na místo ve čtvrt na osm. Přivítal nás velice hezký sál s přijatelnou akustikou a postavenou aparaturou. No, řekl bych že jsme velmi zhýčkaní Mašťou neb svépomocně postavená apára naprosto nebudila dojem výkonu ani kvality. Později se ukázalo, že to hraje a ne nejhůř (ikdyž mono). Zpočátku Alda chválil a chválil ("Takovej odposlech jsem skutečně ještě neměl. Slyším se jako nikdy předtím."), ale pouze do chvíle, než si na vlastní uši nevyzkoušel, co to znamená, když mixpult při korekcích na předkách ovlivňuje i odposlech. ("To byl takovej vejplach, že ještě pozítří uslyším kuloví!") Klávesák byl velice prozřetelný a hned po první zvukovce předal svůj odposlech Hombremu, páč z něj řval stejně jenom on. To se záhy ukázalo jako velmi rozumné, protože se mu zpívalo skvěle a slyšel se "in natura"dostatečně. Za mix se postavil Venca (Mašťa měl další kšeft) načež byl v závěru osloven, zdali nechce dělat zvukaře a manažera. Upoutala světla složená z řad 100W žárovek několika barev, ktrerá pod vedením originál pultu TESLA reagovala změnou na basový buben, tudíž mnohdy nestíhala. Ale svítila. Rozestavění jsme měli zrcadlově opačné (kytara a basa vpravo, klávesy naproti) a myslím si, že to nebylo naposled. Odehráli jsme začátek do tři čtvrtě na jedenáct (3 série), přičemž první byla rozjezdová, druhá skvělá (herně nejzdařilejší) a ve třetí jsme sklidili nejvíc bouřlivé odezvy. Zkrátka jsme lidi dobře rozjeli a pak už nastoupil KATR. Kluci hrajou samý známí pecky, takže se lidi dobře bavili (přišlo jich přes 200). Po otázce na Vencu jestli jsme my měli taky tak nepřehlednou muziku, (chyběli spodky a zpěv byl někdy nesrozumitelný a utopený ) řekl, že jsme na tom byli o dost líp. Poslouchali jsme ale jen chvíli, protože jsme po večeři o půl jedné odjeli. Barriques

19.11.2000
O víkendu proběhla zkouška.Tentokrát jsme se sjeli u Buška, který je momentálně indisponován. Totiž, dobře míněné rady: "Hlavně nepracuj" neposlechl a pochroumal si prsty. Na páteční kšeft by měl být však v pořádku.

12.11.2000
Tento víkend jsme věnovali zkoušce zpěvů do naší další nové věci a probírání některých organizačních záležitostí. Akce plynule přešla ve slušný mejdan, jež vytrvalci zakončili až za svítání. Aleš je vskutku dobrý hostitel. Ještě zde poděkování všem, kteří nám nechávají zahrát v regionálních rádiích. Posloucháme a máme to rádi.

9.11.2000
Máme tady slíbenou zvukovou ukázku nového vlastního kousku Náhody.

6.11.2000
O uplynulém víkendu jsme měli zahájit sérii výměnných akcí s našimi kamarády, se kterými se střídáváme v některých sálech, ale v některých taky ne. A právě na objevování nových míst a fanoušků je tato atrakce zaměřena, protože pokud budete vídat a slýchat na stejných místech stále stejný kapely, tak vás určitě za chvíli přestaneme bavit. V sobotu jsme měli vzít do Krouny přeloučský Markant. Bohužel kluci se na poslední chvíli omluvili, takže jsme akci odehráli sami. Zpočátku to nevypadalo nejlíp. Okolo třetí odpoledne mi volal Hombre, že mu je blbě a jestli bych mohl vzít auto. Před čtvrtou se u nás objevil osobně s tím, že mu došel Paralen a půjčil si celé balení. Tentokrát mi bylo jasný, že to nebude jeho typický záchvat, ale že mu je opravdu šoufl. Zábava začala na zdejší zvyklosti docela brzy, protože už před osmou byli na sále první návštěvníci a rychle se množili. Včasný start byl totální zkázou, protože asi o půl 12 Hombremu odešly hlasivky téměř úplně. Refrény a ostatní sbory táhli tedy Aleš s Buškem a Aleš si dokonce zazpíval sólově "I want to break free". Nakonec vše dopadlo dobře, konec nastal až po půl druhé, takže všichni odcházeli spokojeni. V závěru nám spokojený hostinský oznámil, že jsme překonali náš místní rekord v návštěvnosti (podle zalidnění v sále jsme to předpokládali) a přislíbil další spolupráci v příštím roce. Minule jsem vám slíbil text a informace o vlastní skladbě s názvem "Náhody", tak si klikněte a čtěte. Poslední informace je, že v průběhu listopadu bude administrace těchto stránek přecházet na jiného správce, takže se těšte a on se sám představí a sdělí vše potřebné.

30.10.2000
V sobotu o státním svátku (lepší den už je jen neděle) jsme se vydali zahrát vám do Ctětína. Počasí nebyl z nejhorších, mělo jen jednu vadu - dost silný a studený vítr, který nás otravoval při vybalování i při skládání. Zábava probíhala tentokrát ve sportovním duchu. Víťa totiž zkoušel hrát se zapůjčenou vysílačkou a tím měl možnost velkého rozběhu. Toho využíval v hojné míře a většinu času trávil na parketu mezi roztančeným publikem, kde předváděl své taneční kreace. Víťovi z pódia sekundoval Bušek, kterého jsem poprvé viděl za svými klávesami povstat a hrát vstoje, což několikrát zopakoval. Dost dobrej byl taky Aleš. Ten nás dostal svou absolutní znalostí angličtiny. Po Jardově prohlášení "The best …" (dál není důležité) se zaraženě zeptal: "… a proč živě?", čímž nás, alespoň trochu znalé, docela pobavil. Poslední novinkou bylo zařazení další vlastní skladby s názvem "Náhody", kterou má na svědomí náš nejpilnější autor Alešek. Text a další informace budou příští týden, protože Hombre mi zatím nedodal podklady.

18.10.2000
O uplynulém víkendu jsme absolvovali dvě zajímavé akce. Ta páteční byla ve Starém Máteřově, kde se místní hostinský snaží obnovit tradici zábav z let dávno minulých. V příjemném prostředí s udržovaným sociálním zařízením (na rozdíl od některých jiných) se hrálo dosti dobře. Místní sál je akusticky velice slušný a prostředí líbivé. Návštěvníci byli zpočátku totálně mrtví a když se později rozjeli tak nevěděli, kdy jít domů. Tak už to někdy bývá, ale my, hoši z ocele, jsme se s tím vyrovnali a po drobném přídavku jsme je za králičích tónů vyprovodili směrem k domovům. V sobotu jsme se zúčastnili festivalu nazvaného "Rockový kotel 2000" v Krouně. Z původně avízovaných kapel asi týden před akcí odřekl Motouz a tuším ve středu Altracent, čímž mírně zavařili, ale podařilo se zajistit alespoň jednoho "náhradníka". Byla to Litomyšlská kapela Katr. Ta celou akci zahájila a vlákala do sálu všechen lid, který byl roztroušen v různých koutech místní sokolovny, převážně však ve výčepech piva a kořalky. V průběhu prvních pár skladeb se do té doby téměř prázdný sál velmi slušně naplnil a hlavní pořadatel se spokojeně usmíval na všechny strany už krátce po začátku. Po hodinové produkci Katru byli na startu Mystery, které dobře známe z našich společných vystoupení. Kluci se blýskli novými nástroji, alespoň já je viděl poprvé, a dokázali tanečníky udržet v tempu. Jejich vystoupení trvalo něco přes hodinu a po něm jsme byli vpuštěni na scénu my. Po dohodě s kapelou Atrey, která potřebovala (resp. zpěvák Karel) odjet dříve, jsme hrací dobu o něco zkrátili a umožnili jim jejich část odehrát v přijatelném čase. My se mezi tím odebrali na večeři a s nacpanými pupky jsme ještě celou akci zakončili více než 1,5 hodinovou dohrávkou původně plánovanou na 30-40 minut. Prodloužení se odehrálo na přání spokojeného pořadatele, který nás na cestu vybavil orosenou lahví "Jasoně", z čehož měli největší radost Bušek s Alešem, anžto se jedná o jejich oblíbené pití.

9.10.2000
V sobotu nás po delší době čekala dlouhá cesta do Velké Losenice na Žďársku. Pohled na oblohu říkal: "Nic - moc …" Někde mezi Trhovkou a Ždírcem jsme projížděli mlhou hustou tak, že by se dala krájet. Čekal jsem, že na nás každou chvíli vybafne Rákosníček, ale asi odpočíval. Když jsme dorazili na místo, byli jsme překvapeni, protože před místním KD stáli kluci z Markantu. Byli na nějaké okružní jízdě a tak se zastavili na kus řeči. Mlha tu nebyla, ale o to víc pršelo. V klidu jsme rozbalili, protože první návštěvníci byli očekáváni až mezi devátou a půl desátou. Tentokrát se však pořadatelé sekli - ve 21 hodin bylo na sále asi 8-10 lidí, což se ukázalo být dobrou předzvěstí konečné cifry, se kterou byli pořadatelé spokojeni. Zdravotně tentokrát nebyl nejjistější Víťa, který se doma léčil slivovicí a v průběhu zábavy pokračoval v léčbě pitím ohřátého piva (brr, hrozná představa, ale prý mu to zabralo). Ke konci začal taky trochu jódlovat Aleš, ale obešlo se to bez vážnější újmy na celkovém projevu kapely. Premiérově jsme taky uvedli další kousek, při kterém se někteří tanečníci málem přerazili. Je to notoricky známý Narcotic od německých Liquido, kde svůj hluboký hláseček předvedl Bušek. Po zabalení a naložení aparatury, když jsme se chystali k odjezdu, stala se poslední zajímavá příhoda. Jarda stál s dodávkou před KD, Hombre se svým Favoritem (který opečovává jako oko v hlavě) asi metr za ním. Je to tam mírně do kopečka. Zasedli jsme k odjezdu a čekali až se dodávka dá do pohybu, což se taky stalo. Ovšem opačným směrem. Pomalu se na nás sunula a s Hombreho výkřikem: "Co dělá ten … (cenzura)?" skončil nárazník na nárazníku, naštěstí, a auta od sebe kousek odskočila. V ten moment dorazil jako posední Aleš ze závěrečného zapíjení úspěšné zábavy a vida kluky, jak studují možné vzniklé škody, nasadil všemu korunu prohlášením: "Ty vole, 5 centimetrů a mohli jste bejt v sobě!"

26.9.2000
V pátek 15.9. jsme po delší době zavítali do Čepí na Pardubicku. Byl to první podzimní sál a v září jediná plánovaná "veřejná" akce. A proběhla velmi vydařeně. Už ve 21 hodin byla v sále velká většina návštěvníků a zbytek přišel velice brzy potom. Nechce se mi věřit, že by na vás zapůsobila ta ušetřená dvacka na vstupném právě do uvedené hodiny, ale asi tomu podlehnu. Celkově turnikety zaznamenaly místní návštěvní rekord, což nás potěšilo. Jsem na vás zvědav za 3 týdny v Máteřově. Vzhledem k tomu, že jsem byl poměrně zaneprázdněn organizačními záležitostmi a neměl jsem moc času sledovat cvrkot, nevím jakým zajímavým drbem bych vás obšťastnil. Snad jen jedno mírné zděšení, které se odehrálo ještě před začátkem zábavy. Při zvukovce Hombre suše sdělil do sálu "Zábava asi nebude, přestalo mi hrát kombo." Naštěstí se nejednalo o závadu natolik závažnou, aby se kvůli ní bylo nutno znepokojovat a Jarda si s ní bravurně poradil. Sálem provoněla kalafuna a záhy se z reproduktorů počaly ozývat typické zvuky Hombreho kytary. Zábavu zakončil svou hrou místní mladík Aleš, který toto činí téměř od začátku našich čepských vystoupení (pokud není natolik "unaven", že ho Bušek ke svým strojům nepustí). Vyloudil z kláves několik tklivých melodií typu Holubí dům apod. (si na další nemůžu vzpomenout) a pak jsme ho odpojili od napětí, neboť nedokázal pochopit, že už to stačí. V tu dobu už byl sál téměř prázdný a my mohli v klidu dokončit balení.

15.9.2000
Doufám, že jste poslouchali rozhovor. Blahopřeji výhercům cédéček a pokud čtou tyto stránky, tak je prosím o zaslání pocitů nebo připomínek. Díky. Zítra odjíždím na dovolenou, takže budu aktualizovat o něco později, než obvykle. Snad koncem týdne, popř. začátkem dalšího. Těším se na vás večer (viz níže).

8.9.2000
I´m very sorry, ale skolila mě nadměrná zátěž mých zádových partií, takže děkuji Jardovi za sdělení, které vám sem minulý týden napsal a teď se vám pokusím přiblížit poslední srpnový víkend. Byl to víceméně neplánovaný dvoják - komplet s přespáním u Buška na chatě. Ale popořadě … Pátek (25.8.) - Hlinsko-Cihelka a my před Argemou. V průběhu týdne nás malinko rozhodili redaktoři Chrudimských novin, kteří psali v kulturní rubrice o tom, že v Hlinsku se hraje v sobotu. Nic proti, kdybychom neměli hrát na Poslední prázdninové. Jeden telefonát s pořadateli ovšem vše vyřešil a akce byla skutečně v pátek (byl to údajně překlep). Na Cihelku jsme přijeli na 19-tou a byli jsme příjemně překvapeni pohodovým a vstřícným přístupem kluků z Argemy, od kterých jsme očekávali trochu odměřený přístup. Byli ale naprosto v klidu, půjčili nám vše o co jsme si řekli a za mixážní pult ve finále posadili Jardu se slovy: "Vždyť kluky znáš tak si to udělej, jak potřebuješ". Dost šok, ale naše 2 hodiny proběhly vcelku v pohodě a po prvních nesmělých tanečnících se jejich počet zvyšoval až na totálně plný parket. Je jasný, že když byla tak skvělá atmosféra, klukům se z pódia moc nechtělo, ale museli. Zhruba po půl hodinové pauze (cca ve 23 hod.) nastoupila Argema, tak jsme si je asi hodinu poslechli a pak se odebrali na chatu k Buškovi, která se nachází nedaleko Nových Hradů. Tam jsme pokračovali v příjemné zábavě až asi do půl páté ráno. Mohly za to samozřejmě některé naše partnerky, které měly neskutečnou potřebu vést dialogy na různá témata. Když jsme se v sobotu postupně probrali (někdy kousek od poledního), něco jsme pojedli a nějakýho blbce napadlo, uspořádat závody koníčků - kluci vezmou svá děvčata na ramena a budou s nimi obíhat chalupu. Ještě, že jsem tam neměl tu svou, protože bych jinak odpadl asi ještě před Poslední prázdninovou. Další dobrej fór nám řekl Aleš, když ukecal jednoho našeho kamaráda, aby se mohl projet na pěkné mašině s 500 ccm. Prohlásil, že prodává bicí a kupuje motorku. Popřáli jsme mu úspěšný 20-tinásobný prodej a pomalu se chystali k odjezdu do Jenišovic. Tam jsme dorazili asi o půl šesté, ale v areálu kromě několika hrajících si dětí nebyl nikdo. Asi v šest jsem začal obvolávat místní pořadatele, aby nám odemkli pódium, ale nikdo nebyl doma. Za další půl hodiny se začali pořadatelé trousit a bylo na nich znát, proč jdou tak pozdě. Prý byli na oslavě založení sboru na Vraclavi (mimochodem Buškově rodišti a bydlišti). Naštěstí jsme se všichni vypjali k nadprůměrnému výkonu a ve 20:05 bylo nazvučíno i s diskotékou. Střídali jsme se opět asi po hodině až do čtvrté ranní. DJ Vláďa byl opět rozumný a "house" zařadil v době, kdy jsme si nacpávali pupky v odhlučněném prostoru místních budov. Nic dalšího mimořádného se, myslím, nestalo, takže můžu dnešní blafy zakončit. Ještě než to však učiním, musím vás upozornit na jednu zajímavou záležitost. V úterý 12.9. mezi 11-tou a 12-tou hodinou máte možnost získat unikátní CD s našimi skladbami Harém přání a Spálený oči. A jak? Jednoduše. Poslouchejte v té době Český rozhlas Hradec Králové, kde v pořadu "Hádanka ČR HK" a rozhovoru s námi budou položeny otázky a po zavolání a správné odpovědi lze tento singl vyhrát. Bude se soutěžit celkem o 3 nosiče, které nebudou nikde v prodeji. Ještě frekvence: určitě 100,1 a 101,9 MHz (ale tu nevím na tuty).

21.8.2000
Tentokrát jsme hráli v pátek (18.8.) v Dědové, kde s námi vystoupila kapela Mystery. Na jejich žádost jsme neprováděli standardní dvě obrátky, ale nejdřív si odehráli svou polovinu oni a my nastoupili asi ve 3/4 na 23. V průběhu zábavy se odehrálo několik zajímavých věcí, ale nějak mi splynuly a konkrétně si je nedovedu vybavit (a to jsem byl absolutně střízlivý). Pamatuju se, že jsem musel neustále odstraňovat z již tak těsného pódia jednoho "ovlivněného" fotbalistu z Kameniček, který se soustavně sápal po Hombreho mikrofonu a snažil se dělat reklamu na jejich sobotní zápas s kýmsi. Jestli takhle chlastali všichni, tak nevím, jak mohli druhý den hrát. Další útržek, který utkvěl, byl Víťův tanec s docela pohlednou slečnou při ploužáku zvaném Zvony. Jediným zádrhelem bylo to, že jaksi pozapomněl na hraní a v době nástupu celé kapely (k začínajícím klávesám) se projevila absence basového partu. Končilo se mírně po půl druhé, povečeřeli jsme zde obvyklé klobásy a pak jsme se odebrali k domovům. Sorry, ale asi si budu muset dělat poznámky, či co? Víc si opravdu nevzpomenu. Snad ještě to, že jsem vám slíbil něco málo informací o naší novince s názvem Greyman.

14.8.2000
V sobotu 12-týho jsme směle vyrazili do Žďáru na zámek pana Kinského, kde se konají místní zábavy. Protože jsme zde hráli už vloni, věděli jsme, že nás čeká pěkné prostředí v zámeckém parku, ale taky striktní konec zábavy v 1:00. To proto, že areál se nachází v okraji bytové zástavby a úřadem je stanovena právě tato hodina. Cestou na akci nějakým způsobem přišla řeč na umývače oken u benzínových čerpadel a Víťa se rozohnil, že mu jednou myli okno téměř suchou houbou a sklo utrpělo újmu. Zábava probíhala vcelku normálním způsobem, i když tu byly určité rozdíly oproti jiným místům. Jednak zde naprosto perfektně fungovala pořadatelská služba, což nebývá vždy pravidlem, a taky rozměry zdejšího pódia dávaly mnoho možností k různým pohybovým kreacím. Toho využíval především Víťa, který v poslední době při hraní tančí, skáče z jeviště mezi lidi apod. Tady si ovšem skočit netroufl, protože by si asi rozbil … (basu samozřejmě). Naší produkcí se přišlo pokochat taky několik dovolenkářů z blízkého Piláku a mezi nimi byla asi desetičlenná skupinka zahraničních turistů, kterým se zřejmě hraní líbilo, protože jejich ovace byly naprosto skvělé. Úspěch "v zahraničí" ještě podtrhl Bušek, když pronesl zdravici plynnou angličtinou a věnoval jim song, za což od nich sklidil velký potlesk. Za zmínku taky stojí to, že konečně dozrála doba pro zařazení další vlastní věci s názvem Grayman. Bližší informace včetně textu budou příště. Když jsme povečeřeli, zabalili a chystali se k odjezdu, rozjařená hvězda sobotního večera (kdo jiný než Vít) nelenila obětovat svou minerálku a u obou aut po vzoru "benzíňáků" myl okna. Vlastně je jenom pocákal, ostatní musely zvládnout stěrače, takže si stejně nic nevydělal. Ještě, že zůstával ve Žďáru na ubytovně svého zaměstnavatele, protože nevím, co by cestou zpět ve své dobré náladě ještě vyvedl.

7.8.2000
Tentokrát máme za sebou "Dvoják-komplet", tj. s přespáním v místě páteční zábavy. Ta byla 4.8. v Chlumu u Hlinska, kde nás minule pěkně ožrali a kam jsme tedy po této zkušenosti odjížděli s mírnou nejistotou, co s námi zas pořadatelé vyvedou. Navíc, když budeme všichni bez zábran, protože nikdo nemusí řídit domů. Ze stanoviště jsme opět odjížděli za nepříliš vlídného počasí, i když po dobu zábavy nepršelo. To ale přišlo přesně s posledním odehraným tónem, takže balení již probíhalo za mokra. S alkoholem to nebylo tak hrozné: tentokrát nás pořadatelé překvapili něčím úplně jiným. Zbořili se sami a v době večeře prohlásili:" Máte to v udírně, tak si naberte, co sníte." Taky příjemný, ne? Když jsme zabalili a nacpali si pupky, jali jsme se ukládat do spacáků na jevišti. Bohužel ne všichni, protože nás zradil Bušek, který se dostavil na zábavu vlastním povozem a z nám neznámých důvodů odjel nocovat domů. Na dobrou noc jsme si pověděli něco málo hororových příběhů (ani nebudu říkat, kdo se bál nejvíc, protože by mě Jarda asi zabil) a někdy ke čtvrté ranní jsme postupně upadli do spánku. Po "ránu" jsme postupně zabalili a s úderem poledne jsme opustili areál s cílem oběd v Hlinsku. Ten proběhl bez větších problémů a my se ještě stačili po cestě na chvíli zastavit v lese. Původně na houby, ale vzhledem k času jsme téměř žádné nenašli. Nakonec se náš lesní výlet zvrhl v pěknou žranici borůvek, kterých zde bylo překvapivé množství, a tak jsme všichni měli modré ruce a huby. Do Jenišovic jsme přijeli asi v 16 hodin. Přivítal nás známý a docela velký areál "Na ostrůvku". Je to tu dost slušný a kdyby byla nad parketem střecha, myslím, že by se místním pořadatelům nedalo nic vytknout. Nejdřív jsme samozřejmě rozbalili ležení a trochu se dospali. Když jsme se probrali, na sousedním fotbalovém hřišti probíhala lítá bitva okresního přeboru, tak jsme chvíli počuměli a potom už nás čekala příprava na očekávaný maratón. V sedm večer jsme měli připraveno a zároveň přijel náš spolubojovník ve zbrani, DJ Vláďa Piňos, se kterým se v tu již tradičně potkáváme (toto léto je už třetí v řadě). Po několika akrobatických výstupech při instalaci svých světel měl taky připraveno a mohli jsme začít. Musím taky podotknout, že Vláďa není s těch, kteří jsou živi jenom s hauzu a podobných hrůz, ale hrál i docela dobrý věci z diskoték 80-tých let, takže se to vcelku dalo. Celá akce skončila ve čtyři ráno hromadným balením a odjezdem asi tak o půl šestý. Závěrem dnešního blafání se omlouváme, že se z technických důvodů nezúčastníme akce Rock session v Dědové, kde jsme původně měli taky účinkovat.

31.7.2000
Léto budiž pochváleno…, nebo taky: Tento způsob léta … V sobotu 29.7. jsme se vyskytli spolu s kapelou Altracent, kterým jsme vraceli "zápůjčku", v Mikulovicích. Jak jsem již předeslal, počasí bylo naprosto ideální, ovšem malinko předběhlo dobu. Mám představu, že takhle by mělo být asi tak v říjnu. Docela chladný a deštivý den byl k večeru ještě doplněn slušným větrem, takže jsme museli ukotvit i přístřešek, kterým chráníme v podobných slotách zvukařovo pracoviště. Zábava probíhala tak jako vždy, když hráváme ve dvou - střídání vždy po hodině hraní s krátkými technickými pauzami. Lidi začali tentokrát chodit docela brzy, ale okolo desáté, kdy bývá obvykle u pokladny největší šrumec, se jejich příliv poněkud zastavil. Na první pohled bylo vidět, že jich je méně, než je zde zvykem. Všichni jsme při akci dost slušně vymrzli, tak doufám, že se to neprojeví na zdravotním stavu a budeme se moci sejít o nastávajícím víkendu.

18.7.2000
Omlouvám se, ale opět se hlásím s mírným zpožděním. Budu se nad sebou asi muset zamyslet, co? Tak jdeme na to … V sobotu 15.7. jsme hráli "odloženou" zábavu v Chlumu u Hlinska, kde mají krásný areál s břízkami. Nově jsme zařadili jeden mediální hit Kutil od "čínských lyží" (náš velmi volný překlad Chinaski). Minule jsme zde nehráli, protože byla kosa a lilo, tentokrát byla jen kosa. To se samozřejmě projevilo i na počtu návštěvníků akce a tak jsme po dohodě s pořadateli zahájili konec již v hodině dvanácté. Co se dělo potom, jsem ještě v historii Hombres beatu nezažil. Místní hasiči nezapřeli, že jsou hasiči a začali do sebe i do nás lít obrovská množství alkoholu různých značek. Jarda s Hombrem měli smůlu, jelikož nás museli dopravit domů, my ostatní jsme taky měli smůlu, protože náznak odmítnutí se trestal nalitím dalšího panáka. A tak se podařilo i to, že jindy tvrdě odmítající Víťa do sebe poslal dva Fernety a ani se neošklíbnul. Balení se tím "mírně" protáhlo a domů jsme přijeli téměř jakoby se hrálo normálně. Pokud se nic zvláštního nestane, bude další čtení po dalším hraní.

11.7.2000
Ve středu o státním svátku jsme se aktivně zúčastnili rockového festivalu v Hlinsku na Cihelce. V tomto pěkném areálu se nás nakonec vystřídalo pět těles a akce končila o půl čtvrté ráno. Trochu zde vázla organizace nástupu kapel na pódium a hlavně se pořád měnilo pořadí, což měli částečně na triku pořadatelé a částečně manažer Mopedu a Dogy "Pinďa", který neustále do všeho kecal. Zde musím předeslat, že popis dalších událostí je čistě subjektivní a ti, kdo tam také byli, mohou mít na věc úplně jiný názor. Celá akce začala ve 20:30 naším vystoupením, které trvalo hodinu a kluci podali velice slušný výkon, za nějž byli pochváleni i od, po nás nastupujících, umělců z Prahy - Judas Priest revival. Na jejich produkci byly v našich řadách různé názory. já sám za sebe mohu říci, že věci, které jsem znal, mi připadly vcelku věrně zahrané, i zpěv byl slušný. Trochu mi vadily choreografické variace kytaristů, z nichž byla cítit nucenost a nacvičenost a z toho plynoucí nepřirozenost. Ale jako celek bych je hodnotil kladně. Po necelé hodině nastoupila ostravská Doga, která mě dost zklamala. Možná to bylo dáno tím, že jsem dal na zvěsti o výborné muzice. Pravda, muzikantsky nelze kapele nic vytknout, svých 50 minut odehrála s přehledem, ovšem stylem hudby se mi netrefili do vkusu. Nevím, kam bych je zařadil. Snad něco mezi hard rockem, punkem a nějakou odrůdou metalu. Skutečně nevím… Vsuvka č. 1: Po začátku vystoupení Dogy jsem byl informován, že bychom po Mopedu měli mít ještě jeden vstup. Jal jsem se tedy shánět kluky a sdělit jsem jim tuto zprávu. Následoval pražský Moped. Tuto kapelu jsem měl zafixovanou z doby, kdy jsme je s Jardou byli zvučit, jako zastydlé puberťáky neustále vyzívající tančící dívky k odložení triček a ostatních svršků. Tentokrát jsem byl velmi příjemně překvapen profesionálním výkonem všech tří členů, především pak leadera Vojty Hubingera. Žádné zbytečné kecy, šlapavý bigbeat a dost dobré "šílenství" na jevišti. Z kapel "umělců" byli, dle mého názoru, nejlepší. Vsuvka č. 2: V průběhu vystoupení Mopedu se k mně vrávoravým krokem přibližoval Bušek a já začal tušit zradu. Tušení se během krátké chvíle změnilo v jistotu poté, co se mě s velmi špatnou artikulací snažil zeptat, jestli "… vopraudu budeme skutečně hr-hrát?" Trochu na mě šly mrákoty, ale Bušek prohlásil, že se dá do kupy. A byla technická pauza, po které jsme měli hrát, ale nehráli, anžto nastoupil Motouz, který na festivalu nejdříve měl být, potom neměl a nakonec byl. Měl sice hrát od 21:00, ale výše jsem se již zmínil. Kluci hráli dost dobře, tak jak jsme zvyklí ze zábav a sklidili zřejmě největší ovace. Mysleli jsme si, že tím je akce zakončena, ovšem návštěvníci byli zcela opačného názoru a v půl 3 jich zůstávalo stále vysoké množství a my jsme se ještě jednou dostali ke slovu. Byla to trochu nevděčná role, ale zbývající "dav" nás v tom nenechal, takže vše dopadlo dost dobře. Bušek se opravdu srovnal a zahrál obstojně (až na úvodní 2 věci). O půl 4 zazněla poslední věc a my mohli konečně sbalit nástrojovku, kterou jsme pronajali i ostatním, dát si ještě pivo a o půl 5 vrazit k domovům. Ještě před odjezdem jsme s pořadateli "uklohnili" další kšeft - 25.8. se na Cihelce vyskytneme ještě jednou. Tentokrát budeme hrát zábavu s Argemou.

3.7.2000
Sobotní akce v Kameničkách probíhala dle očekávaného scénáře. Tradičně nás přivítalo docela chladno, které se postupem času změnilo v dost solidní kosu. Lidé chtiví tance začali chodit až okolo desáté, což je zde taky prý normální. Tentokrát se nic mimořádného neudálo, takže dnes nikoho nepomluvím. Snad stojí za zmínku to, že jsem v místním areálu našel socialistickou jednokorunu z roku 1962, kterou jsem si zařadil mezi trofeje ze zábav. Předběžně dohodnutý náhradní termín na 15.7. v Chlumu u Hlinska byl potvrzen, tak doufám, že zas nebude lejt.

26.6.2000
Minulý týden jsem na tomto místě uvedl, že by nám měla proběhnout hitparádou naše písnička. Bohužel redaktoři rádií jsou zřejmě z jedné líhně, protože pouze slibují a neplní. Stalo se to již ve dvou případech (Profil a Černá Hora) a při dotazu na situaci reagují obyčejně nejdříve mlčením a posléze trapnými výmluvami. Mě osobně by bylo příjemnější, kdybych od nich uslyšel třeba: "Jdi s tím … (někam)", nebo něco na podobný způsob. Aspoň by bylo jasno. Nu, což - zjistili jsme, že tudy cesta nevede, tak se budeme snažit přiblížit vám naši muziku jiným způsobem. Ale teď k uplynulému víkendu. V pátek jsme měli dle jízdního řádu vystoupit v Chlumu u Hlinska, ale vzhledem k naprosto skvělému počasí (jak by řekl děda Komárek ze Samoty u lesa: "Chcalo a chcalo"), jsme po odpolední telefonické konzultaci s pořadateli tuto akci zrušili. Předběžně jsme dohodli náhradní termín na 15.7., který si ještě tento týden musíme potvrdit. V sobotu nás čekaly Mikulovice. V průběhu dne vypadalo počasí celkem neutrálně, tak jsme vyrazili. Cestou nás vystrašila menší přeháňka, ale potom byl až do rána klid a zábava mohla proběhnout bez problémů. Škoda jen, že bylo o dost chladněji, než v minulých dnech, což na některé členy kapely zapůsobilo tak, že se museli přiobléct a odehrát akci zachumlaní do hřejících svršků. Nálada byla velice dobrá i po skončení a na to málem doplatil Aleš. Při odjezdu z areálu se hrdinně postavil Hombremu asi 20m před auto a ten na moji poznámku "Přidej …", reagoval tak, že poslechl. Jaksi ovšem pozapomněl na obvyklou záležitost a to okamžitě šlápnout na brzdu, takže Aleš psychicky nevydržel a vzal na poslední chvíli roha. Na této zábavě jsme taky pobíhali s foťákem, tak jestli se nějaký ten snímek povede, příští týden vám ho ukážeme.

219.6.2000
Tento víkend jsme nehráli a věnovali se různým osobním záležitostem (každý dle svých nejnutnějších potřeb). Abyste ale neřekli, že se tu nic neděje, tak, jak jste si jistě všimli, jsem konečně udělal to, co vám už chvíli slibuju. Je to ono "možné překvapení" a to takové, že jsem převlékl stránky do nového kabátu. Myslím si, že těch šílených barviček už jsme si spolu užili dost, ne? Takže se podívejte, jestli všechno funguje, tak jak má (odkazy, texty, …) a kdybyste náhodou zjistili, že něco není O.K., tak mi prosím napište, nebo mi to přijďte říct. Díky moc.

19.6.2000

5.6.00
Tak jsme v sobotu zahájili naši parketovou sezónu. Bylo to v Hlinsku na Cihelce, což je velice pěkný areál pro pořádání takovýchto akcí. I přesto, že zábava byla upečena na poslední chvíli, myslím, že nebyla z nejhorších. Zařadili jsme jednu zbrusunovinku - Everybody hurts od R.E.M. a vzhledem k ohlasu se dalo usoudit, že jsme udělali dobře. V novém kabátě jsme taky zahráli I Want to Break free a Easy living. Zajímavá událost se přihodila na zpáteční cestě. Naše dodávka po téměř dvou letech bezproblémového provozu dostala defekt. V cca 80-ti kilometrové rychlosti začala divně poskakovat, jakoby někdo přilepil špalek na přední kolo. Po obhlídce situace Jarda zjistil na kole skutečně bouli, která ovšem nebyla způsobena špalkem, nýbrž vyhřezlou pneumatikou. Odvážně se tedy s Alešem pustili do její výměny (jó, jak se vyplatí vozit rezervu), aby mohli cestu dokončit. No, a jistě jste si povšimli, se nám zase rozrostly rubriky, tak se podívejte a třeba napište, jak se vám líbí nebo nelíbí. A taky jsem dokončil rubriku texty do aktuální podoby